Tísňová
linka:
155  Infocentrum: (+420) 553 777 777
 infocentrum@zzsmsk.cz
ZDRAVOTNICKÁ
ZÁCHRANNÁ SLUŽBA

Systém psychosociální intervenční služby v ČR


PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 24. 1. 2017 11:26:58 - verze pro tisk

Lékaři i záchranáři v terénu, stejně jako jejich kolegové ve zdravotnických zařízeních, jsou při své práci svědky nejen tělesného utrpení samotných postižených. Konfrontováni bývají rovněž se zoufalstvím okolí, se syrovostí samotné situace, ale také s pocity vlastní bezmoci. Pracovníci záchranných služeb či urgentních příjmů, ale i dalších oborů jsou navíc často pod značným časovým tlakem. Musí nezřídka přijímat rychlá rozhodnutí, na nichž závisí životy jejich pacientů.

U pracovníků v terénu je to také poměrně značné riziko vlastního ohrožení během zásahu (napadení, dopravní nehoda apod.). K situacím, které vyvolávají stres samy o sobě, musíme ještě přičíst i fakt, že jde často o stres kumulovaný, protože pracovníci jsou těmto událostem vystavováni opakovaně. V posledních letech se proto stále častěji objevuje snaha pečovat o psychiku samotných zdravotníků.

SPIS-ořízlé.png

 

V České republice je zdravotníkům v řadě organizací k dispozici Systém Psychosociální Intervenční Služby (dále SPIS), určený nejen profesionálům v urgentních oborech, ale i všem ostatním zdravotníkům.

Program má především preventivní charakter a je realizován v několika rovinách. V prvé řadě je to vzdělávání v problematice stresu a nadlimitně zátěžových situací, jejich působení a rizik.

Pokud jsou profesionálové při výkonu své profese vystaveni vysoce (nadlimitně) zátěžové události, může jim být po jejím skončení nabídnuto společné setkání. Na něm se pracuje s týmem, který se účastnil zásahu. Využívány jsou přitom metody debriefingu a defusingu, při nichž se postupuje formou řízeného rozhovoru. Setkání vede odborník na duševní zdraví (psycholog) nebo peeři (kolegové vyškolení v poskytování specifických metod první psychické pomoci). Cílem je snížit hladinu stresu, která je mnohdy vysoká i po zvládnutí obtížné situace, normalizovat případné reakce, poskytnout psychickou podporu a umožnít tak událost zpracovat a uzavřít. Účast na setkání je pochopitelně dobrovolná.

Kartička 1

Kartička 2

 

Zdravotníci mohou v rámci SPISu samozřejmě kdykoliv využít také možnost individuálního kontaktu s vyškoleným peerem nebo psychologem.

SPIS je v současné době garantován Asociací zdravotnických záchranných služeb ČR.

V každém kraji je v systému zapojen krajský koordinátor, který se stará, je-li to zapotřebí, o organizaci péče ve svěřeném regionu. V jednotlivých krajích jsou k dispozici různě velké týmy peerů, jež jsou tvořeny vyškolenými zdravotními sestrami, záchranáři, ale i lékaři, či řidiči sanitních vozidel.

Systém má k dispozici také vyškolené klinické psychology.

Na odbornou úroveň poskytovaných služeb v ČR dohlížejí dva odborní garanti.

 

SPIS vychází z filozofie kolegiální pomoci, podobně jako je tomu u srovnatelných systémů v HZS, PČR, či v zahraničí. Profesionál se mnohem snadněji obrátí na svého vyškoleného kolegu, který je pro něj důvěryhodný. Systém navíc pracuje v drtivé většině situací se zdravými profesionály.

Většinou tedy není potřebné ani vhodné zdravotníky psychologizovat, protože péče odborníka na duševní zdraví by byla nadbytečná. Role peerů je tedy ve SPISu nezastupitelná, psychologové s nimi ovšem úzce spolupracují, podílejí se na jejich vzdělávání a jsou k dispozici pro poskytnutí intervence uživatelům systému, je-li to zapotřebí.

Peeři a psychologové SPIS poskytli v roce 2016 zdravotníkům v ČR 539 intervencí, při kterých poskytli podporu šesti stům devíti osobám.

 

 

V minulých letech se začal rozvíjet také druhý pilíř SPISu, a to první psychická pomoc příbuzným pacientů. Tato je poskytována profesionálními zdravotníky, kteří prošli výcvikem a jsou připraveni poskytovat tento specifický druh podpory blízkým pacientů, či pozůstalým. Pracují s lidmi, u kterých se rozvinula tzv. akutní stresová reakce poté, co byli konfrontováni s psychicky velmi zátěžovou životní situací. Jedná se nejčastěji o situace, při nichž došlo k úmrtí dítěte, mladého člověka, k vážné dopravní nehodě, hromadnému neštěstí, či jiným tragickým událostem.

Týmy připravených zdravotníků - interventů pracují v současné době v rámci řady ZZS v Českmé republice. Kromě Moravskoslezských záchranářů jimi disponují i záchranné služby v Jihomoravském, Královéhradeckém, Plzeňském, Středočeském a Olomouckém kraji, v Kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Podobně jsou tito pracovníci k dispozici i v prvních nemocnicích - FN Ostrava, Městské nemocnici Ostrava, FN Hradec Králové, Slezská nemocnice v Opavě, nemocnice Havířov. Další týmy interventů se k činnosti průběžně připravují.

Zdravotničtí interventi poskytli v roce 2016 první psychickou pomoc ve 362 případech a v péči přitom měli devět set pět zasažených osob.

 

 

 

Aktuálně
Aktuality
Fotogalerie
Technika
LZS Ostrava
Cvičení a soutěže
Ze života záchranářů
Nehody na cestách
Železniční nehody
Na horách
Jiné
Kontakt
ředitelství
Bruntál
Frýdek - Místek
Karviná
Nový Jičín
Opava
Informace
Kdo jsme
Povinné informace
Jak volat 155
Jak pomoci
Sanitka odjela
Automatické defibrilátory
Ceník plac. služeb
Veřejné zakázky
Vzdělávání
Odborné akce
Psychosociální intervenční služba
Projekty financované z fondů EU
Volné pracovní pozice
Poskytnuté informace dle zákona 106/1999 Sb.
Napište nám
Stížnosti a pochvaly
Zajímá Vás
Připomínky k WWW
O nás
Organizační struktura
Stanoviště
Krajské operační středisko
Infocentrum
Pozemní posádky
Letecká ZS
Pohotovost - LSPP
Statistiky
Odkazy
Partnerské organizace
Další záchranné služby
Odborné stránky
Zdravotnická záchranná služba
Moravskoslezského kraje
Výškovická 2995/40
70030 Zábřeh, Ostrava

Telefon: 950 730 401
Email: zzsmsk@zzsmsk.cz