Cévní mozková příhoda

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 10.12.2008 12:19:07 - verze pro tisk

Cévní mozková příhoda (CMP), která bývá také označována jako mozková mrtvice či iktus, je onemocnění, které postihuje množství lidí. Jedná se o třetí nejčastější příčinu smrti, a to hned po nemocech srdce a zhoubných nádorech. V České republice ročně zemře 35 000 lidí s touto diagnózou.

Jde o poruchu v prokrvení mozkové tkáně. Při CMP může dojít k ucpání (v 80% případů) či k prasknutí některé mozkové cévy. To má za následek poškození okolní mozkové tkáně. Ta je buď poškozena nedostatkem přívodu životně důležitého kyslíku a jde o mozkový mozkový infarkt, nebo tlakem krve proudící z prasklé cévy. Rozlišit mezi CMP z nedokrevnosti mozku a CMP vzniklou krvácením dokáže s jistotou vyšetření počítačovou tomografií (CT).

K hlavním rizikovým faktorům CMP patří arterioskleróza, hypertenze, onemocnění srdce, zejména porucha rytmu, cukrovka a porucha metabolizmu lipidů, kouření tabáku a nedostatek pohybu.

Příznaky

Příznaky cévní mozkové příhody jsou akutní a nepřehlédnutelné. Dochází k poruše nebo k úplnému výpadku určité funkce mozku, a to nejčastěji na jedné polovině těla. Mezi typické příznaky patří:

• Náhlé oslabení nebo ochrnutí, necitlivost končetin nebo tváře jedné poloviny těla

• Náhlá zmatenost, potíže s porozuměním a vyjadřováním

• Náhlá porucha zraku na jednom nebo obou očích, zastření nebo zdvojené vidění.

• Náhlá porucha rovnováhy nebo koordinace pohybů a chůze

• V případě mozkového krvácení jsou přítomny projevy zvýšeného tlaku uvnitř lebky (prudká bolest hlavy, zvracení, různý stupeň poruchy vědomí)

Pamatuj!

I přechodné brnění tváře nebo končetin, které se může zase upravit, je situací, jež může být předzvěstí CMP a vyžaduje pozornost. Jedná se o tzv. Tranzitorní ischemickou ataku (TIA), kdy se příznaky spontánně upraví do normy v průběhu prvních 24 hodin.

První pomoc

• Pokud se mozková příhoda projeví, pak je zásadní rychlost: Je nutné zaznamenat čas vzniku potíží a zajistit rychlou dopravu do nemocnice.

• Pokud je postižený v bezvědomí, uložte jej na bok a záklonem hlavy zajistěte průchodnost dýchacích cest. Nedýchá-li ani po záklonu hlavy zahajte resuscitaci

• Volejte 155; pacient s podezřením na CMP musí být neodkladně směrován na pracoviště schopné rychlé diagnostiky, jedná se o tzv. iktové jednotky

U ischemické CMP (ucpání cévy) došlo k velkému vývoji v léčbě - máme k dispozici trombolýzu (umožňuje rozpuštění krevní sraženiny přímo v cévním řečišti). Podání trombolýzy je limitováno časem (do 3 hodin od vzniku potíží!!!) a je závislé právě na včasné dopravě nemocného do nemocnice. Trombolýza má i svá úskalí a rizika, proto o provedení rozhoduje lékař - neurolog v nemocnici. U krvácivé CMP je léčba je podle rozsahu buď neurochirurgická, nebo konzervativní.

Příběh z praxe:

U staršího muže došlo náhle k poruše zraku – muž přestal vidět. Na operační středisko telefonuje jeho manželka a k pacientovi ihned vyjíždí posádka s lékařem. Při příjezdu sanitního vozu byl pacient neklidný, ale jinak stabilizovaný a jevil příznaky mozkové mrtvice. Lékař ihned konzultuje telefonicky neurologa a zajišťuje převoz pacienta přímo na vyšetření počítačovou tomografií... Potvrzuje se ischemická cévní mozková příhoda. Pacient je vzhledem ke včasně provedené diagnóze vhodný pro trombolytickou léčbu. Po jejím podání se zdravotní stav muže rychle zlepšuje a v průběhu následujících tří dnů se dostává do normy. Pacient se uzdravil prakticky bez následků a vrátil se zpět do plnohodnotného života.

Rehabilitace

O osudu nemocného je rozhodnuto v prvních hodinách po cévní mozkové příhodě. V dalším období je prioritní rehabilitace. Cílem je návrat do aktivního a kvalitního života.

Příběh z praxe:

Starší paní volá záchrannou službu v časných odpoledních hodinách, s tím, že je její manžel „nějaký divný“. Od rána nevstal z postele, nemluví s ní, nic nejí ani nepije, jen pořád leží na pravém boku a levou rukou si uhlazuje peřinu... při příjezdu posádka zjišťuje, že pacient je ochrnutý na pravé polovině těla a nemůže komunikovat, má svěšený koutek, na jedné straně rozšířenou zorničku a vysoký tlak.

Po zajištění žilního přístupu a napojení na infúzi je převezen na neurologické oddělení, kde je posléze provedeno vyšetření počítačovou tomografií.

Vzhledem k velké časové prodlevě, kdy příznaky trvaly už několik hodin, nemohlo být provedeno rozpuštění sraženiny v mozkové cévě a pacientův stav se po léčbě a rehabilitaci zlepšoval jen velmi pomalu. Postižená horní končetina nakonec zůstala částečně ochrnutá, u muže přetrvávaly poruchy paměti.

Autoři:

MUDr. Martina Nováková

PhDr. Lukáš Humpl